Názory každého člověka, ať už ve způsobu stravování nebo čemkoli jiném se liší. Správné stravovací návyky jsou jedním z důležitých témat, které zároveň vyvolávají nejvíce konfliktů a diskuzí .
Velké množství lidí zakládá svoji kariéru a zisky na doporučování produktů, diet atd.
Všechny doporučení a rady v rámci našeho těla a životního stylu by měly být založené na pravdivosti a opravdovém léčivém efektu na naše tělo i ducha.
Miliony mladých lidí sledující blogy, youtubery či trenéry se bezhlavě a s důvěrou pouští do následování svých idolů ,kteří pouze prodávají produkt bez ohledu na nebezpečné následky.
To ovšem může vést k vytvoření poruchy příjmu potravy, omezování kalorií a následném přejídání, depresím atd. Jenže co dělat, když se všechno tváří jako pravda a ta správná varianta, že?
Podívejme se tedy na pevný základ stravy v historii a následný vliv na zdraví i tělo člověka.
Kde jinde se inspirovat než v historii lidstva, kdy lidé neznali žádné z civilizačních chorob a dožívali se vysokého věku?
Lidé už od pradávna zakládali svoji stravu na karbohydrátech. Číňané, Japonci, Vietnamci i Thajci. Strava Asijských národů se skládala hlavně z rýže a dalších rostlinných cukrů z kterých braly veškeré kalorie.
Tento jídelníček udržoval jejich armády velmi silnými po dlouhá tisíciletí. Na druhé straně planety se nacházeli Inkové, kteří energii získávali převážně z brambor.
Předtím než se vydali Inkové do války, snědli velkou spoustu quinoy.
Pokud stále nejste přesvědčeni, Mayové a Aztékové ze střední Ameriky se nazývali lidé kukuřiče. Protože jejich stava byla založená na kukuřici.
Staří Egypťané vzkvétali z pšenice. Nejrůznější kultury obývající jižní Ameriku a Karibik se živili zejména sladkými bramborami.
Kenya je známá pro nejrychlejší a nejštíhlejší běžce po celém světě. Díky čemu? Jejich strava je rostlinná s hlavním obsahem karbohydrátů. Jedním z nejčastějších jídel je Ugali ( z kukuřice). Dalším obvyklým zdrojem stravy v Africe je millet.
Výzkum vykopávek v Israeli ukazuje, že civilizace staré 23 000 let žily na rostlinné stravě.
Také armády Alexandra Velikého a Čingischána, které čelily všem západním civilizacím, zakládali stravu na rostlinných cukrech s nízkým obsahem tuku a proteinu. Dále legie Césara si prý stěžovaly na zvýšení obsahu masa v jejich jídelníčku, protože preferovaly obiloviny. Gladiátoři – 4. století př. n. l. – z výzkumů pozůstatků jejich kostí vyplynulo, že žili na veganské stravě. Byli nazývaní Hordearii neboli “Barley Men” tzn – muži z ječmene – kvůli obrovskému množství které snědli.
Co tohle všechno znamená?
Za posledních nejméně 13 000 tis. let jsme jako lidstvo získávali 90% naší energie z rostlinné stravy bohaté na karbohydráty (cukry) a s nízkým obsahem tuku a proteinu.
Pokud přemýšlíte nad kmeny a národy, které jsou známé pro konzumaci velkého množství masa, můžeme s jistotou uvést ,že jejich zdraví se nedá srovnávat s např. tradičními Asijci.V těchto kulturách se vyskytují klasické chronické onemocnění jako například – onemocnění srdce, rakovina, osteoporóza, cukrovka – které jak dnes již víme, způsobuje zvýšený příjem živočišných produktů.
Jakmile člověk přijímá více než 1 – 2 % živočišných produktů ( maso, mléko, vejce) tělo reaguje velmi negativně. V těchto případech se objevují chronické nemoci, které ve starších populacích neexistovaly.
Proto nelze než souhlasit s Hippokratem, který pravděpodobně jakožto “otec medicíny” moc dobře věděl o čem mluví, když prohlásil –
“Nechť lék je tvým jídlem a jídlo nechť je tvým lékem”