Jak na tranz?

Stačí vám kbelík od malování, vodovodní PVC roura a hlasivky. Tranz přijde sám  během poslechu hudby.

1. Tanec

Máte svou oblíbenou hudbu u které se neudržíte a musíte tančit jak diví? Tak směle do toho. Vytvořte si doma prostor na dvacet minut, a pusťte si ji na plné pecky. Vykročte z komfortní zóny a udělejte si rituál. Nevnímejte svůj tanec a svůj pohyb automaticky. Narušte rutinu a prožijte ho naplno.

Nebuďte líný čtenář – zkuste to! Hybaj. Hopsa hejsa!Pokud napnelismus vůle nepomůže a k domácímu trsání se nedostanete, sáhněte po skupinové variantě. Trance Dance, 5 rytmů, Extactic Dance. Na internetu se to podobnými akcemi jen hemží, stačí si udělat výlet do Prahy či do Brna . Anebo naopak opusťte město a vydejte se k rybníku uprostřed lesů v Ledči nad Sázavou na tantrický festival Art of Being.

2. Hlas

To nejlepší a nejsilnější máte vždy po ruce. Přesněji řečeno v krku. Hlasivky. A jak s nimi nakládat, abyste se ztranzovali? Rozhodně nepřepínat! Nejdřív si najděte nějaké klidné místečko, kde vás nikdo nebude rušit. Ideální je klidný pokoj. Anebo osamocený plácek kdesi v přírodě. Tam si sedněte a začněte zpívat.

Bráníte se, že zpívat neumíte? Na tom nesejde! Zpívejte klidně neumně. Na následující cvičení to nemá pražádný vliv.

Začněte tak, že si nejdřív najdete tón, jakýkoli zvuk, který vám bude příjemný a zvládnete ho zpívat opakovaně za sebou. Máte? Fajn. Tak a teď stále dokola. Dlouze a táhle. Ano, možná se vám připomene známé “óm”. To zpívat můžete, ale nemusíte. Klidně to může být “ááá” nebo “ůůů” nebo “mmm”. Je to zcela na vás.Co je však důležité? Trvání! Pět tímto způsobem vydržte alespoň deset minut! A pozor zůstaňte po celou dobu na jednom tónu! Dýchat samozřejmě můžete, dokonce se to i doporučuje. K vašemu tónu, vašemu zvuku, se stále vracejte. Měl by odpovídat vašemu konkrétnímu naladění (při dalším cvičení tak může být úplně jiný). V jedenácté minutě se mysl začne drobit jako chléb a vy se začnete nalaďovat na hlubší vlny. Začnete vnímat prostor okolo sebe jinak, a každý zvuk kolem vás bude znít jako symfonie hrající s vašim hlasem. Nevěříte? Zkuste!Popřípadě si to přímo zažijte na kurzu Zpěvu po mongolsku s podtitulem Dech a meditace s hlasem.

3. Buben

Máte buben? Skvělé! Nemáte? Nevadí. Od někoho si jej půjčte! Anebo bušte do velkých kbelíků a nádob od malování. Že to funguje vám dokáže třeba skupina Noisy Pots! Bicí nejsou jen skvělým nástrojem pro vybití bicepsů. Dostanou vás i do hlubších stavů. Obzvláště působivé jsou bubny šamanské, ale vůbec nevadí, když budete mít darbuku, djembe anebo vozembouch. A zaručený recept na
tranz pomocí bubnu? Princip je stejný jako u hlasu. Vyberte si jeden zvuk a opakujte ho stále dokola. V rytmu, nerytmu. Bubnujte. Deset, dvanáct, patnáct minut.

Důležité je opakování, cykličnost. Ano, jde vám o to trochu zamotat mozek.

Další výtečnou bubenickou variantou je jít cestou tradiční africké hudby. Extáze ze salvy skupinových bubnů. Nevíte, kde a kdy? Co třeba Djembe marathon začátkem srpna?

4. Didgeridoo

Znáte didgeridoo? Že ne? Nevadí. Navštivte nejbližší obchod stavebnin. Zami

řte do uličky s potrubím. Najděte si PVC trubku dlouhou jeden metr, průměr 40 mm. Stojí kolem třiceti korun. Pořiďte si jednu, nebo raději dvě (můžete pak experimentovat s délkou při propojení). Doma si pak jeden z jejích konců (ten bez gumy) mírně opalte. Anebo obalte včelím voskem, aby konce nebyly ostré. Skvělé, máte své vlastní didgeridoo. Co teď? Zkuste jej rozeznít uvolněnou vibrací rtů – “prděním” nebo také zvukem, které dělá malé dítě, když napodobuje autíčko nebo traktor. Jakmile se vám podaří rozeznít trubku, hrajte na ní opakovaně, seč vám dech postačí. Jen si prosím hlídejte, ať jste uvolnění, hra na didgeridoo je čistě relaxační záležitost. Najděte si místnost se skvělou akustikou – chodbu, kostel, záchod. Nástroj vám během hry dá vnitřní masáž. Hrajícímu se vibrace přenášejí přes ústa do celé hlavy krku, a stimulují i centra v mozku. Když se po čase naučíte nástroj rozeznívat uvolněně, zavede vás zvuk do hlubin. A opět. Vůbec nevadí, že jste začátečník.

Dodržujte princip “nadechnu se – hraji – uvolním se – opakuji”. Funguje to parádně.

Prolomíte bdělý stav a vymažete hranice. Kontrola zmizí. A rozdíl mezi vámi a zvukem nástroje také.Pokud potřebujete poradit s hrou na didgeridoo, napište Daliborovi anebo přijďte na jeho kurz Didgeridoo & Beatbox.Napsáno pro letní tantrický festival Art of Being, který se již stává tradicí: www.artofbeingfestival.com